(dvojstrana, článečky vysázet samostatně, na pořadí nezáleží)
Kondice zlepšuje kognitivní výkonnost
Cvičení má příznivý vliv nejen na naše zdraví, ale i na kognitivní schopnosti. Podle výzkumu uskutečněného ve Velké Británii jedinci v dobré fyzické kondici dosahovali lepšího skóre také v kognitivních dovednostech, jako jsou verbální schopnosti, práce s čísly a prostorová organizace.
Ještě zajímavější bylo zjištění, že tělesná zdatnost je ve vyšším věku vždy spojena s mentální výkonností, a to bez ohledu na hodnotu IQ v dětství. Senioři s nejvyšším IQ nebyli totožní s těmi, kteří vykazovali nejlepší skóre v dětství. Nejlepších výsledků v IQ testech dosáhli ve starším věku ti, kdo byli nejlepší v testech chůze, síly stisku a funkce plic.
Existuje přímá souvislost mezi tělesným zdravím a duševní výkonností. Být fit tělesně znamená být fit mentálně.
Cvičení zlepšuje paměť
Lidé ve středním věku (dokonce i osmdesátníci, pokud netrpí Alzheimerovou chorobou) mohou výrazně povzbudit svou paměť díky aerobnímu cvičení. Měřitelné zlepšení se projeví již po devíti nebo desíti týdnech. Intenzivnější cvičení pomáhá starším lidem zlepšit myšlení.
Pravidelné procházky také pomáhají až o čtvrtinu snížit riziko výskytu vaskulární demence. Jiný výzkum zjistil, že lidé, kteří se dvakrát týdně věnují volnočasové fyzické aktivitě, mají ve vyšším věku nižší pravděpodobnost výskytu neurodegenerativních onemocnění. Cvičení má pozitivní vliv na výkonnost (plánování, pracovní paměť, organizaci a multi-tasking). Línější životní styl se ve vyšším věku projeví úpadkem těchto schopností. Cvičení má ještě výraznější vliv na kognitivní funkce než středně namáhavá fyzická zátěž.
Hraní rozvíjí myšlení
Pasivní životní styl ohrožuje nejen dospělé, ale také děti. Děti si potřebují hrát venku. Je důležité umožnit jim prožívat neorganizovaný čas věnovaný hraní, který se současným dětem nedostává.
Hra je nepostradatelná pro duševní, tělesné, vztahové i emocionální zdraví. Hraní rozvíjí dětskou kreativitu, imaginaci i obratnost. Neorganizovaná hra děti učí pracovat ve skupinách, dělit se, vyjednávat, řešit konflikty a vybojovat své sociální postavení. Děti se ve hře učí překonávat strach, trénují různé životní role a tím rozvíjejí svou emoční inteligenci.
Odpočinek v trojrozměrném prostředí (ne před televizí nebo počítačem) je pro rozvoj dětí optimální. Pobyt ve skutečném světě je však žel nahrazován virtuální realitu počítačů. Děti v západním světě se neseznamují se světem kolem sebe praktickým způsobem, což ohrožuje jejich zdravý vývoj. Školy ruší kurzy vyžadující manuální zručnost, jelikož o ně mezi studenty není zájem. Za oběť tomuto trendu padají truhlářské a tesařské obory, kovoobrábění, řemesla, zemědělství, hudba i autoopravárenství.
Dnešní děti raději věnují svůj čas hraní počítačových her než manuální činnosti. Odborné studie z nedávné doby upozorňují, že pro zdravý kognitivní i intelektuální vývoj je práce rukama ve skutečném světě nenahraditelná.
Západní svět se stává společností, v níž „software nahradil šroubovák“. Současným dětem ve věku 11 let chybí zkušenosti, které pro jejich rodiče a prarodiče byly v tomto věku samozřejmostí. Absolventi i studenti technických oborů si dnes nedokážou snadno představit mechanický problém. Je důležité rozvíjet manuální šikovnost u dětí. Rodiče, umožněte dětem hrát si ve skutečném světě.
Cvičení snižuje pocit úzkosti
Vysokoškolské studium je zdrojem trvalého stresu. 21 % studentů se pravidelně věnuje cvičení, díky čemuž zažívají méně úzkostných stavů. Fyzická aktivita pomáhá odpoutat mysl od stresorů a slouží jako kvalitní odpočinek. Pohyb spouští produkci chemických látek v mozku, jež způsobují pocit uvolněnosti a rovnováhy.
Rekreační sportovci zažívají méně depresivních stavů i úzkostí. Stav depresivních a úzkostných pacientů se díky cvičení může zlepšit. Fyzická aktivita působí podobně jako léky, avšak nemá žádné vedlejší účinky. Cvičení má schopnost zahánět chmury.
Zahradničením k vyšší inteligenci
Vědci z Kansaské univerzity přišli s originálním nápadem, jak splnit denní dávku fyzického pohybu doporučovanou americkým Centrem pro kontrolu nemocí (CDC). Jedná se o zahradničení.
Čtrnácti zahradníkům ve věku mezi 63–86 let byl pravidelně měřen tep, příjem kyslíku a výdej energie. Účastníci studie si každý týden zapisovali, jakým zahradnickým činnostem se věnovali. Senioři-zahradníci projevovali mnohem lepší tělesnou koordinaci než jejich vrstevníci. Nadto se zahradničení ukázalo jako záruka fyzicky aktivního životního stylu a vyšší životní spokojenosti.
Péče o záhony je příjemná a produktivní tělesná aktivita pro mladší i starší bez rozdílu věku. Není náhodou, že na popularitě nabývají projekty komunitních zahrádek, ve kterém si lidé společně založí městské zahrádky nebo jen osázejí volná prostranství. Zelenina se dnes pěstuje na střechách domů i na terasách, kde se o ně starají zaměstnanci blízkých firem. Zajímavým projektem jsou také Záhony pro školky, který se prostřednictvím péče o záhon a dění kolem něho snaží probouzet u dětí vztah k půdě a k dobrým zásadám ve stravování.
Sníst, co si sám vypěstuji, je myšlenka, která má pro děti a dospívající specifické kouzlo. Zlepšuje se tím postoj mladých lidí k životnímu prostředí, rozvíjejí sociální dovednosti, sebevědomí, vůdčí schopnosti, dobrovolnictví, manuální zručnost, školní prospěch. Vytvářejí si vztah k místu, kde žijí, a nacházejí pozitivní postoj ke zdravé výživě.
Zahradničení propagovala již v 19. století známá spisovatelka Ellen Whiteová, když napsala: „Nejpřínosnějším cvičením pro mladé lidi je užitečné zaměstnání. Pro malé děti jsou nejlepším zdrojem rozptýlení i rozvoje hry, které by měly podporovat jejich tělesný, duševní i duchovní růst. S postupným rozvojem jejich síly a inteligence nacházejí své potěšení v užitečné činnosti. Naučí-li se jejich ruce pomáhat druhým a přebírat úměrný podíl životních povinností, ovlivní to kladně rozvoj jejich myšlení a charakteru.“ (Výchova, Advent-Orion: Praha, 2007)
Rekreační běh zvyšuje IQ
Jistá vědecká studie tvrdí, že již po třech měsících rekreačního běhání stoupá IQ. Zkoumáno bylo 7 zdravých mladých běžců, kteří se joggingu věnovali 30 minut 2-3x týdně během 3 měsíců. Přesnost výsledků byla zaručena komplexním počítačovým testem paměti, který účastníci podstoupili na začátku i na konci sledovaného období.
Po 12 týdnech běhání dosáhli všichni významně vyššího skóre ve všech zkoušených oblastech a zkrátil se i jejich reakční čas. V okamžiku, kdy přestali běhat, začaly se snižovat také sledované schopnosti. Tělesná námaha způsobuje vyšší srdeční frekvenci, v jejímž důsledku dochází k většímu prokrvení mozku, vzniku nových neuronů a zvýšení počtu synapsí mezi nimi. Cvičení tak zlepšuje kvalitu života.
Běhající jezevčík je chytřejší než ten, který leží na gauči
Cvičení a správnou stravu potřebují i psí společníci. Po dobu dvou let vědci zjišťovali, co psi potřebují ke svému zdraví. Jejich záměrem bylo zjistit, jakou fyzickou aktivitu a jaké složení stravy (vitamíny, ovoce, zelenina) potřebují starší psi, aby se dokázali naučit nové kousky. Pro účely zkoumání byli jezevčíci rozděleni do tří skupin. První skupina dostávala žrádlo doplňované o rajčatové a mrkvové granule, citrusovou dužinu, špenátové vločky a další potřebné složky. K tomu si s nimi jejich majitelé pravidelně hráli a chodili ven. Psi z druhé skupiny dostávali stejnou stravu, ale chyběl jim pohyb. Poslední skupina dostávala pouze běžnou stravu a nebyli vedeni k žádné nadstandardní fyzické aktivitě.
Inteligence jezevčíků byla testována na schopnosti najít ukrytý pamlsek. Nejlépe se dařilo psům, jejichž strava byla bohatá a navíc byli fyzicky aktivní. Z druhé skupiny uspělo v testu pouze 80 % psů a v poslední pouhých 25 %. Výzkum potvrdil, že strava bohatá na antioxidanty a aktivní životní styl výrazně pomáhají jezevčíkům i ve vyšším věku.
Podle knihy MUDr. Neila Nedleyho Ztracené umění myslet, Advent-Orion, Praha 2017
