Geniální funkce sluchu
Kamkoli se podíváme, všude nalézáme důkazy pro existenci plánu (záměru). Seznam biologických divů v říši zvířat je nekonečný a hovoří jednoznačně pro existenci dokonalého počátečního plánu, jehož šíře i hloubka je daleko za hranicemi našeho současného chápání.
Orgány, jako jsou například oči, uši, ledviny a jiné, vykazují míru složitosti, která přímo naznačuje plán. Mozek je naprostým zázrakem geniality, která přivádí v úžas i největší génie lidstva. Nejvyspělejší superpočítače světa vypadají ve srovnání s lidským mozkem jako dětské hračky. Složitost neuronových sítí, schopnost ukládat informace v nervovém systému a paměťová kapacita jsou dalším tajemstvím a naprostým zázrakem. V mozku může být až sto bilionů synapsí, přičemž každá funguje jako jakýsi filtr, přenašeč signálu a kalkulačka zajišťující tok a filtraci informací. Kapacita pro ukládání informací je nekonečná, a aby toho nebylo málo, mozek člověku umožňuje ocenit krásu, poskytuje mu schopnost tvořit a dělá z něj bytost schopnou morálních úsudků.
Jako srovnávací fyziolog jsem neustále fascinován mnohými složitými systémy, které si vyžadují hodinářskou přesnost jak na anatomické, tak na fyziologické úrovni. Všechny tyto systémy musejí být úplné, než mohou vůbec fungovat, a to opět naznačuje jejich inteligentní návrh (plán).
Vynikajícím příkladem špičkového návrhu (designu) je ucho. Některé živočišné druhy vykazují naprosto fenomenální schopnost slyšet a orientovat se pomocí sluchu. Sonarové (echolokační) systémy velryb, delfínů, sviňuch a netopýrů patří k nejúchvatnějším strukturám na světě a inženýři tyto systémy studují, aby na jejich základě vytvořili detekční přístroje pro vojenské a jiné účely.
Vědci objevili úžasné věci, ale přesto nejsou schopni napodobit přesnost, kterou někteří z těchto živočichů dosahují. Americké námořnictvo využívá například delfíny k vyhledávání a sledování ponorek nebo jiných podvodních objektů. Také stavba sluchového ústrojí lachtanů a tuleňů je mimořádně složitá. Tuleni, podobně jako delfíni, mají místo uší jen malinké otvůrky, ale tuková tkáň kolem čelistí a trychtýřovité zvukovody vedou zvuk naprosto dokonale.
Časový odstup mezi zachycením signálu v každém z uší činí pouhou jednu a půl mikrosekundy (miliontinu sekundy) a rozdíl v intenzitě je prakticky nulový. Této úžasné schopnosti je dosaženo tím, že bubínky jsou spojeny s pružnou pákou, což vede ke vzniku rezonance, jež časový rozdíl zvýrazní čtyřicetinásobně. Bubínek, který je blíže ke zdroji zvuku, také vibruje přibližně o 10 decibelů silněji. Nervy současně reagují jistým kódovaným způsobem, čímž se rozdíl v intenzitě zvyšuje ještě pětinásobně.
Tyto mistrovské plány jsou již dnes používány v pomůckách pro lidi s poruchou sluchu a je možné je využívat i v technologii směrových mikrofonů.
Z knihy prof. Waltera Veitha „Genesis Konflikt“. Vydala Maranatha o.s.