Projekty na podporu a rozvoj zdravotnictví v etiopii a Keni vede ADRA již několik let. Čtyři nemocnice, které podpořila a z nichž tři stále podporuje, poskytují služby více než sto tisícům lidí ročně. Ještě důležitější než nové prostory a vybavení je fakt, že díky projektům Adry mohou své schopnosti zdokonalovat afričtí lékaři, kteří je pak využijí ve své praxi.
Letos to bude devět let, co se v Keni rozběhl zdravotnický projekt adventistické humanitární organizace ADRA. Na jeho počátku stálo ve městě Itibo téměř nefunkční zdravotnické středisko, dnes je tady díky českým dárcům prvotřídní ambulance, která ročně ošetří devět tisíc pacientů. Nemocnice dlouhodobě spolupracuje s 1. lékařskou fakultou univerzity Karlovy v Praze a umožňuje stáže jejím studentům. Rozvoj zdravotnického střediska v Itibu je financován z příspěvků firemních i drobných dárců a z veřejných sbírek.
Většina lidí ví, že humanitární organizace ADRA se věnuje pomoci při katastrofách, organizuje dobrovolnické programy nebo působí v zahraničí. Vzdělávání na školách je méně známou aktivitou, přesto velmi důležitou.
V roce 2010 vyšla v USA kniha tvrdící, že je prav- divým příběhem malého chlapce, který navštívil nebe. „Chlapec, který se vrátil z nebe“ je velkolepým příběhem dítěte na návštěvě v nebi poté, co „ze- mřelo“ klinickou smrtí při autohavárii.
Na Wikipedii se dočtete, že slovo utopie pochází z řečtiny (z řec. ου τόπος čti ú-topos, žádné místo, „nikde“) a že je to idealizovaná představa nereálné lidské společnosti, obce nebo státu.
„Proč to dělat jednoduše, když to jde udělat složitě?“ Tato otázka se obvykle používá s ironickým podtextem. ale je možné ji položit zcela vážně. Chtěl bych to vysvětlit pomocí úplně obyčejného příkladu z přírody.
Pět let po tom důležitém „Ano“ váží většina lidí o 3 až 5 kilogramů více, a jak čas plyne, někteří v tom nezastavitelně pokračují. Jestliže váš životní partner patří k nim a vy trpíte nejen tím, že ztrácí tělesnou přitažlivost, ale děláte si už starosti o jeho zdraví, asi byste chtěli najít způsob, jak to společně probrat a řešit.
Jedno odpoledne se Julie chystala odjet se svou dospělou dcerou na víkend na venkov, když tu si vzpomněla na termín mamografického vyšetření. „Mohla bych to zrušit,“ řekla si, „ale však jen proletím dveřmi, zajdu na vyšetření a za chvíli už budeme na cestě.“
Osamělost je rozšířený problém, kterému dnes čelí mnoho lidí. Samota zasahuje mladé i staré, muže i ženy, zaměstnané i nezaměstnané, ženaté i single. Osamělost si nevybírá osoby podle pohlaví, věku nebo postavení. Stejně tak je obtížné určit, kolik lidí ji zažívá, protože mnozí se bojí přiznat, že se cítí izolovaní.
Každý má vnitřní touhu po šťastných vztazích. Jedna studie zabývající se zdravými, silnými a šťastnými rodinami odhalila, že jejich členové, kteří se měli vzájemně rádi, si často opakovaně vyjadřovali své city. ukazuje se, že důvěrné rodinné vztahy a blízkost mají přímou souvislost s úsilím členů rodiny projevovat si vzájemnou úctu.
Ještě před sto lety převažovala v životě většiny lidí fyzická aktivita. Ale dnes je to všechno jinak. Stále více lidí pracuje hlavou a stále více lidí je v životě závislých na své mentální výkonnosti. Změnou společenských poměrů se k nám přivalilo ne konečné množství příležitostí a my nejsme naučeni některé výzvy odmítat. Stáváme se závislými na úspěchu, hodnocení, výkonu – zejména mentálním. je to v pořádku, že se duševní práce postupně posouvá ve společenském hodnocení nad manuální, ale ještě nějakou dobu bude trvat, než se ti, kteří se jí živí, naučí dělat to, co tak často vidíte u lidí pracujících manuálně – více odpočívat.
Co kdybychom se vzdali své snahy dosáhnout mladistvého vzhledu a místo toho prostě žili mladistvě?
Ze zmatku, který způsobily teroristické útoky 11. září 2001, povstalo hnutí, kterému dnes říkáme nový ateizmus. V rozhořčení z masové vraždy spáchané ve jménu Boha vyhlásili noví ateisté intelektuální válku veškeré zbožnosti a předpokladům, z nichž vychází. Náboženství samotné je pro ně „velká zhouba“ lidského života, iracionální a nebezpečná utopie, které se lidstvo musí zbavit jednou provždy.
Svalnatý čtyřicátník Kornelius Novak, Němec narozený v Rumunsku a žijící ve Švédsku, je v posledních letech stále častěji vidět a slyšet v Česku a na Slovensku. Obyvatele českých a slovenských měst vytrhuje z jejich každodenního shonu tím, že si na náměstích staví své malé pódium a s pomocí mikrofonu a tlumočníka z něho zve kolemjdoucí k pravdivějšímu, čistějšímu životu a k setkání s Bohem. K tomu nabízí překlady svých knížek. „Píšu a mluvím o tom, co jsem sám prožil, nedokážu si to nechat jen pro sebe. To, co Bůh udělal v mém životě, může udělat v životě každého, proto vyprávím svůj příběh, i když větší část bych z něho raději zapomněl,“ vysvětluje tetovaný muž s minulostí obávaného rváče.