Za obzorem (3)

Chystáte se vyřadit oblečení, které už nepotřebujete? Můžete je věnovat charitativním obchůdkům ADRA. Uděláte dobrý skutek a zároveň přispějete na některý z programů pomoci.

Děti školu v centru Čalantika milují, některé tam chodí o hodinu dřív. Jarmila Szkutová koordinuje z Česka chod centra Čalantika v Dháce. V listopadu jela do Bangladéše zjistit, jak se novému centru daří.

Okolo dvou a půl milionů dětí z bangladéšských slumů ve věku od šesti do deseti let nemá přístup ke vzdělání. Trpí podvýživou a často musejí pracovat, aby pomohly rodičům uživit rodinu. ADRA v Bangladéši už patnáctým rokem vede program BanglaKids, který podporuje školáky z chudých poměrů a také děti ze slumů. Prostřednictvím vzdělání jim nabízí východisko z jejich situace. Pomohla už šesti a půl tisícům chlapců a dívek vést lepší život. A to především díky dárcům z České a Slovenské republiky.

Symfonii č. 2 D dur, op. 73 složil Johannes Brahms v létě 1877 během návštěvy Pörtschach am Wörthersee, mětečka v rakouských Korutanech. Vznikla spontánně a za krátký čas, ve srovnání s první symfonií, kterou dokončil po patnácti letech. Symfonie je napsána pro 2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty, 4 anglické rohy, 2 trubky, 3 pozouny, tubu, tympány a smyčce.

Veselá a téměř pastorální nálada symfonie často vede ke srovnání s Beethovenovou šestou symfonií. Ovšem Brahms 22. listopadu 1877 vydavateli napsal, že jeho symfonie „je tak melancholická, že to nebudete moci vydržet. Nikdy jsem nenapsal něco tak smutného…“

Premiéra byla uvedena ve Vídni 30. prosince 1877 Vídeňskou filharmonií pod vedením Hanse Richtera. Dílo se provádí cca 40 až 50 minut.

V roce 1609 svět obletěla zpráva, že vynálezci v Nizozemí vyrobili zařízení, které umožňuje vidět vzdálené objekty, jako by byly blíž. Muž jménem Galileo Galilei žil v té době v Itálii, v univerzitním městečku Padova. Galileo byl zprvu skeptický k tomu, že by taková věc byla možná, ale brzy se dozvěděl, jak ono zařízení funguje, a vyrobil vlastní – lepší. Kolem prvního prosince toho roku Galileo zamířil svůj teleskop na Měsíc. Co viděl, navždy změnilo naše porozumění vesmíru kolem nás.

V teplém červnovém večeru nás při pobytu v přírodě uchvacují maličká létající světélka – světlušky. Přes den bychom je zaregistrovali jen stěží. Kdybychom je však ve tmě chytili a opatrně otočili, uviděli bychom na jejich břišní straně dva zelenožluté svítící body. U samečků jejich světlo vidíme jen tehdy, když letí nad námi. Pokud zahlédnete svítící světlušky v trávě, pak jde o samičky, které neumějí létat. V době páření vylézají na vysoká stébla trávy. Jakmile se přibližuje sameček, vystrkuje samička spodní část těla se světelným orgánem nahoru. Tak je zelenožluté světlo zdaleka vidět a sameček přilétá k páření.

Chcete prožít zdravý a kvalitní život? Chcete dosáhnout svých životních cílů? Chcete si užít vnoučat a partnera i ve věku 80 nebo i více let? Stojí to za námahu, když máte možnost ovlivnit riziko předčasné smrti v důsledku rakoviny, cukrovky, srdečního onemocnění nebo mrtvice? Můžete se rozhodnout. Máte svůj osud „na talíři“.

Ali Hafed byl šťastný a bohatý. Žil blízko břehů řeky Indus v Indii na své rozsáhlé farmě s milou ženou a krásnými dětmi. Jednoho dne jej navštívil přítel. Když se posadili ke krbu, přítel začal básnit o diamantech. Říkal, že za pouhý jeden kousek by si mohl koupit tucet farem stejně velkých, jako je ta Aliho. Za hrst diamantů by si Ali mohl koupit veškerou půdu v okolí a s diamantovým dolem by mohl získat mnohá království a posadit na trůn v palácích všechny své děti. 

Pamatuji si přesně, kdy se to stalo. Seděla jsem v autobuse, zkoušela hýbat prsty u nohou uvězněných v kozačkách a přemýšlela o tom, že příště si už určitě koupím pohodlné boty. S menším podpatkem, prostě něco rozumného. Potom jsem se podívala na hodinky – a s překvapením jsem hleděla na vrásčité zápěstí mé matky. Jelikož maminka žije daleko, na druhém konci země, tohle mě zaskočilo. Zvedla jsem obě ruce, abych se přesvědčila, že jsou opravdu mé. Na příští zastávce jsem vystoupila a šla zpět k obchodní třídě. Nutně jsem si potřebovala koupit nějaké červené lodičky na vysokých podpatcích. Z každého obchodu to na mě křičelo: „Krize středního věku!“ 

Můj kolega navštívil před několika lety jeden z velmi populárních kostelů na předměstí jistého velkého města. Vyslechl „typické“ kázání o pekle a síře. Nikdo z přítomných, kteří tehdy seděli v tomto velkém shromáždění, neusnul.

Kde začíná nebe? A kde je peklo? Kdo nebo co určuje, kterou cestou půjdeme?

Dipl. Ing. Pavel Böhm, MBA, je dlouholetým ředitelem nákupu největší firmy v České republice – Škoda Auto Mladá Boleslav. Do nákupu nových výrobních technologií zahrnujícího linky pro výrobu motorů a převodovek, lisovny, svařovny, montáže i budovy, stavby a veškerý režijní materiál investuje se svými podřízenými každý rok více než půl miliardy eur. Byl u přípravy všech projektů automobilky posledních let jako Rapid, Rapid Spaceback, Octavia, následník Fabie a dalších. Celé tři roky v týmu expertů zakládal výrobní závod VW Group Rus v Kaluze, která se nachází 200 km jižně od Moskvy. Ve vzácném volném čase hraje s manželkou Ellen barokní hudbu a s dětmi navštěvují každou sobotu bohoslužby v křesťanském sboru církve adventistů. „Výroba aut obnáší precizní souhru a plánování přes tvorbu designu, konstrukci, plánování výrobních procesů, výrobu až po naplánování sebemenší změny, na kterých se podílejí stovky lidí ve velmi intenzivní komunikaci. Nedovedu si představit, že o mnoho složitější živé organismy, tyto zázračně složité konstrukce s vlastním řídicím informačním systémem, by mohly vzniknout samy od sebe čistě náhodou,“ říká zkušený technik a manažer. „Když se díváme zpět, zjišťujeme, že ani naše životní události nejsou čistou náhodou, ale je zde vidět zcela jasná linka určitého plánu, který má smysl.“