Jednoduchý klíč ke štěstí
Každý má vnitřní touhu po šťastných vztazích. Jedna studie zabývající se zdravými, silnými a šťastnými rodinami odhalila, že jejich členové, kteří se měli vzájemně rádi, si často opakovaně vyjadřovali své city. ukazuje se, že důvěrné rodinné vztahy a blízkost mají přímou souvislost s úsilím členů rodiny projevovat si vzájemnou úctu.
Tádž mahal – pomník lásky a úcty
Je mnoho způsobů, jak vyjádřit úctu. Jeden z nich je popsán ve starém indickém příběhu. Vládce Shah Jahan hluboce miloval svou ženu Mumtaz. Cenil si jí a vážil si jí, protože byla radostí jeho života. Všichni v království věděli, že královský pár sdílel jedinečnou vzájemnou lásku. Mumtaz byla opravdovou pýchou paláce a Shah Jahana. Avšak jejich společný život trval pouhých devatenáct let. Mumtaz zemřela během porodních komplikací a Shah Jahan upadl do hlubokého smutku. V období tohoto trápení se rozhodl ukázat, jak si vážil její lásky, a nechal postavit na její památku nádhernou hrobku. Dvacet dva let pracovalo dvacet tisíc dělníků na tomto divu světa, postaveném z vybraného mramoru a zdobeném drahými kameny. Tádž Mahal stojí dodnes jako věčný pomník lásky a úcty manžela ke své ženě. Vy ani já si nikdy nebudeme moci dovolit postavit Tádž Mahal jako výraz úcty k manželovi, ženě či dítěti. Ale přesto může v srdcích našich milých vyrůst něco podobně krásného. Častá slova uznání jsou stavebními kameny při budování podobného divu světa v životech našich blízkých.
Vyjadřování uznání je prospěšné
Rodinní terapeuti vědí, že páry, které v průběhu manželské terapie hledají jeden na druhém dobré vlastnosti, dokážou mnohem rychleji vyřešit svůj problém. Jakmile začnou hledat pozitivní rysy, kterých si na partnerovi váží, budou se ve vztahu s ním cítit lépe. Jsou tak rychleji schopni pracovat na problematických oblastech.
V napjatých obdobích a krizích bývá těžké najít na partnerovi něco dobrého. Jeden ze způsobů je použití takzvaného škálování. Představme si stupnici od 1 do 10, kde 1 je stav velkých problémů, napětí, odcizení. 10 je naopak stav, kdy vztah funguje tak, jak si přejeme. Položme si otázky:
- Kde na této stupnici se právě nacházíme?
- Kdy jsme byli na stupnici nejvýše – kdy nám to nejlépe „klapalo“?
- Co bylo tehdy jiné než teď a jak jsme to dokázali?
- Za co bychom mohli ve vzpomínaných „dobrých časech“ partnera ocenit?
Po takovémto myšlenkovém experimentu nezřídka dokážeme najít pár pozitivních detailů, pro které si můžeme sebe nebo partnera vážit.
Uznání je jako bumerang. Když dáváte lásku a úctu, vrátí se k vám. Na základě výzkumu byl vytvořen Emmonsův a McCulloughův seznam osmi příkladů bumerangového efektu, který plyne z toho, že vyjadřujeme uznání: 1. Měli méně příznaků fyzických onemocnění. 2. Trávili více času cvičením. 3. Cítili se celkově lépe a měli optimistická očekávání v nastávajícím týdnu. 4. Cítili se více propojeni s ostatními. 5. Cítili se více milováni a měli dojem, že se o ně ostatní více zajímají. 6. Mají větší předpoklad, že budou rozvíjet a posilovat svou spiritualitu. 7. Věnovali se flexibilnímu a kreativnímu myšlení. 8. Lépe zvládali stres a nesnáze.
Vyjadřujme uznání co nejčastěji
Manželští poradci často manželům radí: „Zkuste chválit svou ženu, i když ji to zprvu vyleká.“ Na manželském semináři byly páry požádány, aby samostatně napsaly seznam jedenatřiceti věcí, které na sobě vzájemně oceňují (jedno uznání na každý den v měsíci). Muži psali jeden seznam, ženy druhý. Když všichni dopsali, střídavě si četli jednotlivé položky. Jak jednotlivé páry četly, v očích se jim objevovaly jiskřičky lásky a potěšené úsměvy rozzářily jejich obličeje. Jako by tato sladká slova neslyšeli opravdu dlouho. Po skončení této aktivity jedna žena přiznala: „Ach, to bylo tak krásné! Bylo to jako jíst čokoládové bonbony. Chcete stále víc a víc.“ Cítila se milována. I on se díky jejím slovům cítil milován. A oba cítili úctu. Charlie Shedd, rodinný pedagog, doporučuje, abychom těm, které milujeme, řekli každý den alespoň jednu věc, které si na nich vážíme, a jednou týdně něco, co jsme ještě nikdy neřekli. Zkuste to a uvidíte sami. Paulova rodina se odstěhovala do Peru, když byl ještě malý. Paul vzpomíná: „Byly to těžké časy. Můj otec, pilot a vedoucí pracovník, zakládal nové aerolinie. Všechny své peníze vložil do podnikání a pamatuji si, že jsem často slýchal: ‚Teď na tohle nemáme peníze.‘ Jednou nám dětem řekl, že se blíží matčiny narozeniny. Dlouho šetřil, aby jí mohl koupit lahvičku jejího oblíbeného parfému. Nikdy nezapomenu na den, kdy jsme se shromáždili v kuchyni a otec ukázal matce krásně zabalený dárek. Třesoucíma se rukama rozbalila lahvičku a přečetla si značku. Na její tváři bylo zřejmé potěšení a překvapení. Pak matka nějak parfém upustila a ten se roztříštil o zem. Všichni jsme nevěřícně vzdychli. Otec ani na chvilku nezaváhal, klekl si, namočil si špičky prstů v parfému a jemně se jimi dotkl matčina krku. Pak ji objal a slíbal její slzy.
O čtyři měsíce později otec zahynul při tragické letecké havárii v Andách. Přestože od té doby uplynulo padesát let, otcova něžnost ten den – a to, jak vysoko si cenil mé matky – ve mně zůstane celou dobu, co budu živ.“
Jak vyjádřit uznání dětem?
Dobrým způsobem, jak vyjádřit uznání dětem, je psaní láskyplných vzkazů na nástěnku nebo textových zpráv. Jedna rodina psala dopisy uznání každému členu a pak je začali potichu číst. Čtyřletá Anna nemohla přečíst ten svůj, a tak vzal otec poznámky ostatních tří členů rodiny a přečetl všechna příjemná vyjádření, která o ní napsali. Anna zrozpačitěla, plaše sklonila hlavu a prsty si mnula šaty. Cítila se výjimečně. Když její otec skončil se čtením, vrhla se na něho, objala jej a zvolala: „Tatínku, mám tě moc ráda!“ Cítila se vysoce ceněná. Její potřeba lásky a přijetí byla naplněna. Jako rodiče můžeme stavět nebo bořit tím, co říkáme. Rodičovství není snadné. Mnoho rodičů chce své děti utvářet a ovlivňovat. Když se rodiče příliš zaměřují na špatné činy dítěte, přispívají k slabému sebehodnocení. Opravovat a učit dítě je nezbytné, ale když se zaměříme jen na to na špatné, děti si řeknou: „Když nedokážu udělat nic dobře, tak proč bych se snažil?“ Hledejme v dětech to dobré a vyjádřeme uznání, když dítě jedná správně. Pokud je nutné dítě opravovat, pak řekněme na každou opravu čtyři věci, které dítě udělalo dobře. Udržujme pocit, že je výjimečné.
Naučme se přijímat uznání
Čtyřletý Honzík přišel z venku do kuchyně. V ruce držel kytici tulipánů všech velikostí a podal je mamince: „Ty jsou pro tebe.“ Maminka si pomyslela: „Ach ne! Tulipánový záhon je zničený.“ Nahlas ale řekla: „Děkuji, drahoušku, že jsi na mě myslel. Mám ráda květiny uvnitř i venku.“ Vybrala si možnost, která dítě neodradí od dávání dárků z lásky, a pokusila se přijmout jeho malý symbol uznání, aniž by jí záleželo na tom, co jím je. Byla to její cesta, jak ho naučit být dárcem, a ne jenom příjemcem. Později samozřejmě poznamenala: „Tak, ale teď necháme ostatní tulipány, aby se jimi ostatní mohli těšit venku.“
Když vám někdo vyjádří uznání, jak odpovíte? Možná znáte ten pocit hanby za to, že vás někdo pochválí, a máte sklon tomu protiřečit slovy: „vždyť to nic nebylo ... jindy se mi to takto nepodaří ... to jen díky pomoci druhých“... Někdy je pro nás mnohem těžší uznání přijímat než dát. Měli bychom se naučit obojí.
Efekt úcty
Když objevujeme dobré vlastnosti u dětí či u partnera a říkáme jim, že si těchto vlastností vážíme, tak vlastně posilujeme jejich sebeúctu, dodáváme jim pocit hodnoty, upevňujeme náš vzájemný vztah, omezujeme vztek a nenávist, upevňujeme zdraví a odstraňujeme hněv, obnovujeme duchovní a osobní růst, podporujeme svobodu být vším, čím může člověk být.
Vzpomeňte si, co znamenalo ocenění, které jsme naposledy dostali, pro vás samotné, anebo co se stalo poté, kdy jsme sami někomu vyjádřili uznání.
Nápady, jak vyjádřit uznání
Najděte a rozpoznejte hodnoty druhých a pak jim o tom řekněte. Když lidé cítí, že jsou oceňováni, často se v jejich životech začnou dít zázraky. Překvapte svého partnera upřímnou lichotkou. Jeden muž řekl své ženě: „Jak jsem si mohl vzít tak inteligentní ženu!“ Na to mu žena odpověděla: „Nemyslím si, že bych byla kdovíjak inteligentní, ale líbí se mi, když to říkáš. Tvá slova mi pomáhají cítit se silná a sebevědomá.“ Naše vztahy stojí za to úsilí. Hledači diamantů v jihoafrických dolech tráví svůj pracovní život prohrabáváním tisíců tun kamení a špíny, aby našli několik drobných diamantů. My však často děláme pravý opak. Prohrabáváme se diamanty, abychom našli špínu. Začněme tedy hledat diamanty – krásu v našich blízkých, v členech naší rodiny. Hledejme nádheru kladných vlastností, kterých si ceníme u našich blízkých, a řekněme jim o tom, co jsme objevili. Jejich potřeba lásky a přijetí tak bude naplněna. Budou se cítit lépe. Řekněte zaměstnancům a kolegům, že si vážíte jejich práce. Ocenění motivuje ke snaze o dosažení výborných výsledků. Když je člověk oceněn a chválen, snaží se ještě více zdokonalit a odvádět lepší práci. Uznání je pozitivní motivační faktor.
Každý člověk potřebuje pocítit vděk a uznání. Vyjádření uznání členům rodiny a ostatním není jen něco hezkého. Je to nutná součást péče o naše zdraví a dobré vztahy. Přijímání uznání je nezbytnou součástí fyzického zdraví i emočního pocitu pohody.
