Deset druhů pokřiveného myšlení
Myšlení je jednou ze základních schopností člověka. V době informačních technologií a omezené lidské komunikace se však stále častěji stáváme oběťmi manipulace nebo ne správných vzorců uvažování, které nám pak zkreslují realitu, uvádějí do klamů a komplikují vztahy k sobě i ostatním. Pojďme si projít základní chyby a myšlenkové zkraty, kterých se běžně dopouštíme.
1 Skupinové myšlení
Ve skupinovém myšlení se každý člen skupiny snaží přizpůsobit své názory tomu, na čem se skupina shoduje. Soulad se tak stává důležitějším než kritické zhodnocení. Skupinové myšlení obvykle charakterizuje neúplný přehled možností a cílů a selektivní předpojatost při zpracování dostupných informací.
Názorným příkladem skupinového myšlení jsou události a postoje, které vedly k potopení Titaniku v noci ze 14. na 15. dubna roku 1912. Titanik lidé považovali za nepotopitelný. Mluvilo se o něm jako o nejbezpečnější lodi na hladině. Na základě těchto mýtů byl vybaven pouze dvaceti záchrannými čluny, které stačily jen pro polovinu cestujících. Dalším příznakem skupinového myšlení, který přispěl ke katastrofě, bylo omezené smýšlení. Varování před ledovci od SS California – další lodi, která se pohybovala v této oblasti, byla na Titaniku ignorována kvůli pocitu nezranitelnosti. Výsledkem byla smrt 1 517 lidí z 2 223 pasažérů.
2 Myšlení „všechno, nebo nic“
Ti, kdo používají myšlení „všechno, nebo nic“, chtějí být dokonalí, a pokud nemohou podat perfektní výkon, často se vzdají, trpí pocitem viny nebo upadnou do deprese.
Linda si dala novoroční předsevzetí, že začne s dietou, a podařilo se jí shodit 4 kila. Váha šla dolů – až do svatby její sestřenice. Linda si řekla, že bude počítat kalorie a omezí, co a v jakém množství bude jíst. Kalorické jídlo na hostině vypadalo přitažlivě a lákavě. Linda nedokázala odolat. Nedostála svému předsevzetí a cpala se po celou dobu oslavy. Předtím držela dobrou dietu, ale ten víkend se nedokázala ovládnout. Cestou domů se cítila provinile. Pomyslela si: „Jaký má vůbec smysl se o něco snažit? Pokud se mi to nepodařilo teď – nedokážu to nikdy.“ A bylo po dietě. To byl klasický příklad myšlení „všechno, nebo nic“.
Nemám teď čas uklidit pěkně celý dům, tak nebudu dělat nic. Nemám čas zaplatit všechny účty a aktualizovat celé své účetnictví, tak proč bych s tím začínal? – To je špatné uvažování! Věnovat se účetnictví třeba jen patnáct minut denně by bylo lepší než nedělat nic. Uklizení jednoho kouta garáže zaneseného harampádím by bylo lepší než nechat ji celou neuklizenou.
3 Přílišné zobecňování
Jitka si říká: „Dostala jsem ze zkoušení čtyřku. Nikdy nedokážu to studium dokončit. Jsem prostě hloupá. Tento test to dosvědčuje. Když jsem zkoušená, mám hrozné záchvaty paniky. Vyhodí mě ze školy.“ To je pokřivené myšlení! Říkáme tomu zveličování. Jeden nebo dokonce více testů s nízkým bodovým ohodnocením nedokazuje, že je Jitka hloupá. Zveličila své selhání. Sama sobě lhala. Negativní přílišné zobecňování může mít za následek to, že se nám nebude dařit, budeme vystresovaní, bez naděje a v depresi. Je zapotřebí k sobě mluvit pozitivně a jasně myslet.
4 Selektivní vyloučení části obrazu
Spíše než dívat se na svět pohledem pesimisty nebo ryzího optimisty měl by být naším cílem „realistický optimismus“, při kterém vždy očekáváte to nejlepší – a jste připraveni na nejhorší. Lidé se často soustředí na takové stránky situace, které mají menší význam, a selektivně vyloučí to, čemu nechtějí věřit.
Váš syn namaloval svůj první obrázek, který má na sobě malou skvrnu. Soustředíte se na bezvýznamnou kaňku, nebo vidíte dílo budoucího umělce?
Někteří lidé nepřijímají pozitivní ocenění a odpovídají negativním tvrzením. Znáte někoho takového? Naučte se přijímat komplimenty a řekněte: „Děkuji!“ Selektivní nebo filtrované negativní myšlení je pesimismus, který ukazuje na špatné sebepojetí a může vést ke zdravotním rizikům.
Zkuste být pozitivní bez přerušení po dobu čtrnácti dnů, aniž byste o něčem nebo o někom řekli cokoli negativního. Pokud sklouznete ke kritice nebo negativitě, začněte znovu. Tím si odvyknete negativně zkreslovat skutečnosti a kritizovat.
5 Čtení myšlenek
„Moc dobře vím, co si myslí!“ Opravdu to vím? Často předpokládáme, že lidé na nás reagují negativně, i když pro to nemáme žádný konkrétní důkaz. Snažte se si své domněnky vždy ověřit. Ptejte se: Mám určitě pravdu? Nebo se dotyčného zeptejte: „Co si myslíš?“ Nespokojte se s předpokladem, že vaše čtení myšlenek je správné.
Pokud si prostřednictvím nesprávného čtení myšlenek o někom myslíme, že je hrubý nebo nečestný, a podle toho s ním zacházíme, může rozpoznat naše domněnky a jednat s námi podle našeho očekávání – i když takto běžně nejedná. Pokud nebudeme opatrní, může vést nesprávné čtení myšlenek k negativním sebenaplňujícím proroctvím.
6 Předpovídání budoucnosti
„Zuzano, ty to nikdy nikam nedotáhneš! Ty prostě budeš jako tvoje matka!“
Opravdu? Zná ten, kdo tohle říká, Zuzaninu budoucnost? Možná je spíše rozzlobený a pouze dává najevo, co se v něm odehrává, než aby přesně předpovídal, kým Zuzana bude za dvacet nebo třicet let. Kdyby však byl tento člověk moudrý, uvědomoval by si, že by bylo lepší, kdyby povzbudil Zuzanu, že může dosáhnout čehokoli, než aby předpovídal její pád.
U předpovídání budoucnosti člověk předvídá, že se stane něco špatného, a představuje si přitom to nejhorší. Říká se tomu katastrofické myšlení. To přispívá k úzkosti, zbytečnému strachu a duševnímu stresu. Škodí to našemu zdraví.
Pokud máte k takovému myšlení sklony, řekněte si: Opravdu neznám konečný výsledek. Budu myslet na to nejlepší a počkám, co se bude dít. Bůh mě bude vést i nadále. Pomáhá také aktivní způsob života. Zaběhejte si nebo vyplejte zahradu. Jděte na svižnou procházku. Choďte do cvičení. Ukliďte dům. Hrajte na klavír. Vylaďte své myšlenky směrem k pozitivnímu, optimistickému myšlení.
7 Vztahovačnost
Jednoho dne jsem na chodníku míjel svého dobrého přítele. „Hej, Dane!“ Odpovědí mi bylo jen ticho a Dan šel dál. Napadlo mě: „Nevšímá si mě! Je na mě naštvaný? Udělal jsem něco špatně?“ Večer jsem Dana uviděl znovu: „Hej, Dane, dnes ráno jsem na tebe volal.“ „Cože?“ odpověděl. „Neviděl jsem tě.“ Protože pro dobré vztahy je nutná komunikace, popovídali jsme si o ranní příhodě. Potřeboval jsem to pochopit. Pak jsem slyšel druhou část tohoto příběhu.
Onoho rána Dan dostal zprávu, že neuspěl ve zkoušce, kterou potřeboval k povolení své lékařské praxe. Jeho mysl byla zamlžená. Potřeboval někoho, kdo by ho povzbudil. Byl připraven vzdát kariéru lékaře po pěti letech intenzivního studia. Uvědomil jsem si, že touto příhodou sledoval Bůh jistý záměr a že jsem Dana potkal, abych ho mohl podpořit a povzbudit. O několik týdnů později Dan zkoušku úspěšně složil. Dnes je vedoucím katedry na lékařské fakultě, kde studoval.
8 Nálepkování
Jednou jsem se zeptala své kamarádky, jak se má. Anička odpověděla: „Já jsem tak hloupá.“ Namítala jsem: „Ty nejsi hloupá.“ Ale Anička pokračovala: „Můj muž říká, že jsem hloupá. Moje dcera říká, že jsem hloupá. Takže jsem hloupá.“ Anička byla šikovná hospodyňka, dokázala vymalovat svůj dům, byla dobrá kuchařka a hovořila plynně česky i anglicky. Ale nelaskavé označování jejího manžela a dospělé dcery ji přesvědčilo, že je hloupá.
Ve starověku rodiče často nálepkovali své děti. Jedna biblická matka pojmenovala své druhorozené dvojče Jákob – což znamenalo „úskočný“. Jeho život se pak od toho odvíjel. Ale po dvaceti letech vyhnanství, kdy utekl před svým rozzlobeným bratrem, který ho chtěl zabít, strávil noc tím, že zápasil s andělem. Tehdy ho Bůh přejmenoval na „Izrael“, což znamenalo „Kníže Boží“. Stal se novým člověkem a žil podle nových pozitivních očekávání.
9 Zamilovanost/emocionální/ impulzivní myšlení
Zamilovanost je popisována jako dočasné šílenství. A přece mohou být emoce zdravé a užitečné, pokud jsou vyhodnoceny na základě rozumu. Mladý muž je zcela okouzlený půvaby jedné hezké spolužačky. Ale ať jsou tyto půvaby sebevíce žádoucí, jaké jsou její další vlastnosti, které přispějí ke šťastnému, dlouhodobému vztahu? Jakou má povahu? Dokáže se vypořádat se stresem, aniž by se zhroutila? Bude z ní dobrá matka? Dokáže udržet domov pěkný a uklizený? Bude schopna překonat obtíže a krize, které manželský život přináší?
Zamilovat se do hezké dívčí tváře bez dostatečného zvážení jiných stránek jejího života a povahy je pokřivené myšlení. Abyste se vyhnuli pokřivenému myšlení, nenechte se uchvátit jen přitažlivostí, podněty a pocity. Vyvažujte je znalostmi, zdravým rozumem a moudrostí od Boha.
10 Mylné představy
K oblíbeným příkladům mylných představ patří například: Dělej to, co ti dělá dobře! Jez to, co ti chutná! Peníze tě udělají šťastným. Je nutné, aby si tě všichni vážili a milovali tě, ať děláš cokoli. Pokud všichni něčemu věří, musí to být pravda.
Jedním z projevů pokřiveného myšlení může být také přílišné spoléhání na pravdivost veřejných médií. Relativně malá skupina majitelů médií, která sleduje své cíle, může utvářet myšlenky milionů lidí. Do zpráv může být přimíchána překroucená a nastražená narážka. Interpretace nebo důležitost, jakou televizní a mediální společnosti dávají novým událostem, může prosazovat určité politické nebo ideologické stanovisko, které nás má zmanipulovat ve svůj prospěch.
Vyšší myšlení
Kromě jasného, nezkresleného myšlení však potřebujeme posilovat také myšlení na vyšší úrovni. Většina posvátných textů a významných myslitelů lidských dějin nás vyzývá: Pohlédněte výš, zabývejte se vyššími věcmi, věcmi, které nás nekonečně převyšují a přesahují.
Astronomové dnes na základě údajů z Hubbleova teleskopu uvádějí, že v našem viditelném vesmíru existuje nejméně 200 miliard galaxií. Jedna z nich se nazývá galaxie Mléčná dráha a obsahuje až 400 miliard hvězd. Na okraji západního točitého ramene Mléčné dráhy, na půli cesty od jejího středu, je hvězda střední velikosti, které říkáme Slunce. Na oběžné dráze kolem ní je devět planet. Třetí v pořadí od této hvězdy je planeta Země. Na této planetě dnes žije sedm miliard lidí. Někde na povrchu této planety je dům, ve kterém žiju já a moje rodina. Když jsem tak malý, je tu někdo větší? Je to Bůh? Všímá si mých problémů? Miluje mne? Nezpůsobuje On tyto otázky v mém nitru? Mluví tak se mnou? Mluvím tak já s ním?
Vyšší uvědomění nás vede k poznání, že v pozadí miliard galaxií, hvězd, planet, zázraku života včetně mého i mikroskopického nanosvěta může být Bůh – Tvůrce všeho. Pokud je to tak, musí své stvoření i mne nesmírně milovat. A musí mít východisko z krize, kterou na tomto světě lidstvo způsobilo svým pokřiveným myšlením. Odcizením, lží, podvody a násilím.
Tato doba od nás vyžaduje jasné myšlení. Ze všech stran nás obklopuje změť zmateného myšlení. Nacházíme se uprostřed největší bitvy, která kdy byla bojována – bitvy mysli. Každý se v této bitvě mezi pravdou a lží musí postavit na jednu stranu. Kde budu stát já? Chci mít jasné, nebo pokřivené myšlení?
Redakčně zpracováno podle knihy Vyhraj život – Cíl, www.adventorion.cz. Autoři čerpají z knihy Neila Nedleyho Ztracené umění myslet.
Klást si velké otázky
Děti si rády kladou velké otázky. Sám si vzpomínám, když jsem chodil do mateřské školy, hodně jsme s kamarády řešili problém, jak vznikl svět… Lidé se neučí klást velké otázky. Oni je naopak zapomínají klást. Když jsem byl malý, měl jsem silný prožitek toho, že žiju v nějakém zázraku, že celý svět okolo mne je magický. Pořád jsem s tím chodil za nějakými dospělými a říkal jsem ji: „No není ten svět úžasný? A není úžasné, že v něm žijeme?“ A všichni mi odpovídali: „Ne, vždyť je to úplně normální!“ A tehdy jsem sám sobě slíbil, že já nikdy nebudu dospělý, nikdy se neodstanu do situace, kdy bych si na život zvykl a bral ho jako něco daného. A zvládám to i díky tomu, že jsem o tom začal psát knihy… Myslím, že ta velký změna přichází s pubertou. Hormony se probouzejí, přicházejí první lásky. Pak přijde rodina a člověk řeší spíše ekonomické otázky a spoustu času mu zabírají rodinné problémy. U lidí nastává dlouhé latentní období, často od 15 do 70 let, kdy si žádné filosofické otázky nepokládají. Jenže pak už nezbývá moc času ty složité otázky řešit.
Norský spisovatel Jostein Gaarder v roce 2016 pro on-line deník Aktualne.cz
