Může být Bible Božím slovem i pro mě?
Věřit tomu, co je v Bibli, může být někdy pěkně náročné. Čte Bibli a věříte, že někdo někde slyší vaši modlitbu. Tak zemře váš nejlepší přítel. Vašeho Boha, modlitby a víru zahalí oblak smutku. Bible slibuje, že jednou rozveselí vašeho ducha, ale teď jste zatížení pochybnostmi. „Jak se to mohlo stát?“ voláte. „Kde je Bůh, když je nejvíce potřebuji?“ A jako by to nestačilo, objeví se u vašich dveří přátelé a připomínají vám, že Bůh, kterého uctíváte – Bůh Bible – není nic víc než výplod lidské fantazie a život bez něj nebo s ním vyjde úplně nastejno. „Vidíš? Ani víra tvého přítele nezachránila,“ říkají. „Tak proč vlastně té Bibli věříš?“
Odpověď na tuto otázku nám samotná Bible nedá – alespoň ne přímo. Přestože mnoho upřímných lidí četlo Boží slovo, zůstali jejím poselstvím naprosto nedotčeni. Někteří v něm dokonce našli motivaci ke zmrzačení nebo zabití tisíců svých bližních. A jiní zkoumali Písmo a změnilo je to – začali se dělit se světem o Boží lásku.
Jde pořád o stejný text. A přesto na něj tak odlišně reagujeme. Jak je to možné?
Základ
Dovolte mi, abych se s vámi sdílel o tom, co jsem objevil a co se týká této konkrétní výzvy v životě křesťana.
Zaprvé, musel jsem přijmout to, že Bible je sama o sobě bezmocná. Jsou to pouhá slova na papíře. Mohu vyjít hledat Boha mezi jejími kapitolami a verši a vrátit se úplně zklamaný. Nebyl tam! Místo toho jsem našel příběhy a přirovnání o Bohu, ale ne slova od Boha, která by byla určena přímo mně.
Zadruhé, při těch málo příležitostech, kdy jsem si říkal, že si přečtu pasáž, která by se dala vzdáleně použít na mou aktuální situaci, se kterou jsem se zrovna potýkal, jsem zjistil, že se mi nedaří použít ji k tomu, abych zvládl nebo „opravil“ to, co se pokazilo. Byl jsem z toho nešťastný. Potřeboval jsem nový pohled, abstraktní základ, na kterém budu stavět pokaždé, když otevřu Boží knihu.
A opravdu jsem na to pak přišel. Zatímco Bůh ke mně skutečně promlouval skrze stránky Bible, pociťoval jsem silné bariéry, které tlumily jeho hlas. Tyto bariéry nejspíš budete dobře znát i vy.
BARIÉRA 1
Víra založená na výsledku
První bariéru je těžké pochopit. Musel jsem se sám sebe ptát, jestli je má víra v Bibli založena na tom, jak dopadnou různé události v mém životě.
Tyto úvahy mě přepadly ve chvíli, kdy jsem seděl v nemocniční kapli a čekal jsem, až mou ženu přivezou z chirurgické pohotovosti. Přistihl jsem se, jak uvažuji: Pokud to nedopadne dobře, jak mohu i nadále věřit tomu, co Bible říká o Boží ochraně? Je Bůh příliš zaneprázdněn sledováním toho, jak padají vrabci na zem, než aby si všiml mé drahé ženy, která je pod všemi těmi sterilními přehozy, obklopená hromadou blikajících přístrojů? Chápete, co myslím?
Musím se pořád nutit, abych si vzpomněl, že život na této hříchem postižené planetě je sérií náhodných, chaotických událostí, z nichž některé jsou dobré, a některé jsou naopak hrozné. Pokud bych založil svou víru v Boží slovo na tom, jak dopadnou různé události v mém životě, znamenalo by to pozvat do svého srdce pochybnost a zaplavit ho strachem. Pravdou je: Zlé věci se prostě stávají. Tečka. Musím věřit, že Boží slovo má pravdu a platí navzdory tomu, co se právě děje.
BARIÉRA 2
Důkaz
I zlým lidem se stávají dobré věci. Vrazi a sexuální delikventi se také někdy zničehonic v nemocnici uzdraví, ale nikdo tomu neříká „zázrak“. Cizoložníci najdou kličku, která jim pomůže zakrýt jejich přestoupení, ale nikdo tomu neříká, že je to Boží vedení v jejich životech. Prolhaní kolegové v práci jsou povýšeni. Drogoví bossové si žijí jako v bavlnce.
Během svého Kázání na hoře hovořil Ježíš na břehu Galilejského jezera o zvyku nebeského Otce, který pro nás může být trochu zvláštní: „On dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé“ (Matouš 5,45).
Takže pokud se budeme snažit posbírat dostatek hřejivých a úžasných důkazů o Boží lásce vůči těm, kteří mu věří, musíme být opatrní. Bůh, jak se zdá, miluje všechny lidi. Neustále se snaží vnést paprsky radosti a naděje i do života těch nejhorších zločinců, stejně jako do života lidí, kteří jsou jeho nejupřímnějšími následovníky. Bůh nás nemiluje, protože jsme dobří. Miluje nás, protože jsme lidé.
Pamatujte na to, že ďábel poskytuje žádoucí odměny těm, kteří dělají to, co si přeje. Ale jakmile jde o hřích, mají všechny tyto příjemné útěchy omezenou trvanlivost. Víra tedy musí existovat bez podpůrných důkazů. Bible to vysvětluje takto: „Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme“ (Židům 11,1).
BARIÉRA 3
Zkušenosti ostatních lidí
Už jste někdy alespoň trošku záviděli zbožným lidem? Vypadá to, jako by měli všechny odpovědi a procházeli životem se slepou důvěrou v Boží vedení. Ve všem vidí Boží jednání. Jedna žena mi řekla, že se vždy ptá Boha, co má udělat k večeři a co si má obléci, aby se to líbilo jejímu manželovi. Pro ni bylo vše, co se řeklo, vše, co se stalo, každý zvrat a obrat v životě výsledkem přímého Božího vedení. To mě vedlo k údivu nad tím, proč se pak Stvořitel namáhal dát lidským bytostem mozek. Pokud by všechna rozhodnutí činil za nás, proč bychom potom potřebovali schopnost uvažovat?
Takže zatímco to, co prožíváte ve svém životě, může posloužit i mně samotnému jako poučení, vaše zkušenosti si přivlastnit nemohu, ať už jsou pozitivní, nebo negativní.
BARIÉRA 4
Osobní zkušenost
Ta představuje největší bariéru pro nás všechny. Mám si opravdu myslet, že všechno, co se mi v životě děje, je důkazem Božího vedení nebo odmítnutí?
Pokaždé, když tímto způsobem uvažuji, čtu si ve Starém zákoně spisy krále Davida. Toho chlápka bylo na hřišti života všude plno, někdy skóroval nádhernými góly, jindy to zvoral a propásl úžasné příležitosti. Zdálo by se, že se skoro každý den potácel mezi „Bůh je se mnou“ a „Bůh mě zavrhl“.
Pokud bych založil svou víru v Boží slovo na své osobní zkušenosti, pak bych se s Bohem posadil na nekonečnou horskou dráhu. Jak reaguji na situace, závisí na tom, kde se zrovna nacházím ve své emoční jízdě životem. Měl bych pamatovat na to, že Bůh není horská dráha. Život je horská dráha. Bůh nám pouze nabízí, že se sveze s námi.
Má tedy smysl číst Bibli?
Jak se může Bible stát Božím slovem určeným pro mě? Tím nejdůležitějším je existence Někoho, kdo promlouvá ke každému z nás, kdo na nás působí a mění slova starověkých spisů na praktické rady a konkrétní povzbuzení. Krátce před svým nanebevstoupením Ježíš o Něm svým učedníkům pověděl: „Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl.“ „On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud ... a uvede vás do veškeré pravdy“ (Jan 14,26; 16,8.13).
Bibli lze snadno dezinterpretovat – s hrozivými následky. Ale když tu stejnou Bibli čteme a studujeme v upřímné spolupráci s Duchem svatým, prastará slova získávají nový, působivý a aktuální význam, promlouvající do našich konkrétních situací. Jen pod vedením tohoto Rádce mohou hledající najít cestu k Ježíši, jedinému zdroji spásy pro lidstvo.
Někdo se mě jednou zeptal: „Pokud by vás někdy nějaký ateista vyzval, abyste dokázal, že Bible je Boží slovo, co byste mu řekl?“ Řekl bych, že to neumím. Ale zároveň bych dodal: „Poslyšte, tato kniha funguje jen proto, že ji Duch svatý používá, aby mě poučil o tom, co potřebuji vědět o svém životě. Je to poznání, které se vztahuje na můj život a na mou jedinečnou a osobní každodenní existenci.“ A pak bych s úsměvem dodal: „Možná to bude pro vás inspirací. Otevřete Boží slovo a pozvěte Ducha svatého, aby vás vedl. To, co se stane, vás nejspíš překvapí.“ A k tomu zvu i vás, čtenáře těchto řádků.
Převzato z časopisu Signs of the Times
Dostupné české překlady Bible
V současnosti je na trhu k dispozici hned několik překladů Bible do češtiny. Prvním českým překladem celé bible z původních jazyku hebrejštiny, aramejštiny a řečtiny, pořízeným překladateli a teology původní Jednoty bratrské, je takzvaná „Bible kralická“ z let 1579-1593. K dostání je dnes v revidované verzi z roku 1613 i v původní šestidílné verzi s komentáři v jednom svazku. Jde o kvalitní doslovný překlad do krásné dobové češtiny, dnes však již méně srozumitelné.
V roce 1979 byl dokončen a vydat takzvaný Český ekumenický překlad, který je společným dílem překladatelů a teologů různých vyznání. Revidován byl v roce 1985. Vyznačuje se dobře čtivou současnou češtinu a je méně doslovný v zájmu větší kulturní přístupnosti modernímu čtenáři.
„Bible, překlad 21. století“ z roku 2009 posunul jazyk překladu blíže k češtině 21. století při snaze o zachování doslovnosti.
Pro zájemce o hlubší ponor do textu viděla Křesťanská misijní společnost v roce 2009 „Český studijní překlad“ s podrobnými překladovými poznámkami a variantami.
V roce 2009 vydalo Karmelitánské nakladatelství překlad „Jeruzalémská bible“ s rozsáhlými vysvětlujícími poznámkami vycházející z práce katolické Jeruzalémské biblické školy v Izraeli.
Tomáš Kábrt
