Otřesy pod nejvyšší horou světa
aneb Nepál pár měsíců poté…
Nikdy na to nezapomenu – stojím jako zkoprnělá, kolem mě se tlačí snad stovky lidí, všichni se překřikují, vypelichaní, vychrtlí psi štěkají, všude kolem „něco“ troubí, všude kolem „něco“ jezdí a ve vzduchu je cítit prach, spousta štiplavého prachu. Ale je mi moc hezky... Právě jsme vyšli z budovy letiště v nepálském Káthmándú. Píše se rok 2005 a my jsme s manželem v zemi, na jejíž himálajské vrcholky jsem se vždycky chtěla podívat – a které z údolí Káthmándú teď rozhodně vidět nejsou. Ve výhledu brání smog a prach. To už teď prý ale neplatí. Co se v této zemi tak zásadně změnilo a proč?
Co všechno způsobily otřesy pod Everestem
Všechno se to odehrálo 25. dubna 2015. Téměř přesně 10 let po naší návštěvě se Nepálcům kompletně mění život. V zemi pod nejvyšší horou světa se otřásá půda. Zemětřesení má sílu 7,8 stupňů Richterovy škály a jeho epicentrum je právě blízko základního horolezeckého tábora Mount Everestu. O život přichází téměř 9 000 lidí a dalších 22 000 obyvatel Nepálu je zraněno. Nesčetně lidí je najednou bez střechy nad hlavou. Jde o nejsilnější zemětřesení v Nepálu od roku 1934. Jeho oběti jsou dokonce i v Číně, Indii a v Bangladéši. Jednoznačně jde o rozsáhlou přírodní katastrofu – tak situaci v Nepálu většinou nazývají média. A mají pravdu.
ADRA zasahuje
Humanitární organizace z celého světa proto pochopitelně posílají svou pomoc – mezi nimi je i ADRA. Vyhlašujeme veřejnou sbírku a okamžitě uvolňujeme 400 tisíc korun na to nejnutnější – na potraviny, přístřešky, vodu a léky. Po této klasické rychlé materiální zásilce začíná ADRA v Nepálu obnovovat to nejdůležitější. Jde především o to, aby se v zemi nerozšířily infekční nemoci. Takže se hlavně rekonstruují zdroje vody a staví se latríny. Jenže je tu jeden velký problém – chybí benzín!
Nepál bez benzínu?
Hranice mezi Indií a Nepálem je totiž zablokovaná. Do Nepálu se ze sousední Indie dováží mnoho zboží – mimo jiné i palivo. Nepálci tedy nemají dostatek benzínu. A to má spoustu následků. Jeden z nich je pozitivní, snížení emisí v ovzduší. Ostatní dopady byste ale určitě neuvítali a možná ani nečekali. O důsledcích této hraniční blokády si budu povídat s Barborou Němcovou z Adry, která se z této země nedávno vrátila.
Žádný benzín = žádný smog = Himálaje na pohled?
Káthmándú bývalo hodně zamořené prachem a smogem. Pamatuji si, že když jsem se vysmrkala, měla jsem pak doslova černý kapesník. Himálaje z Káthmándú rozhodně vidět nebyly. Ty máš ale jinou zkušenost. Jak je to možné?
„Když jsem tam pár měsíců po zemětřesení byla, dalo se fakt dobře dýchat – dokonce jsme opravdu viděli i Himálaje z údolí Káthmándú! Je to zřejmě tím, že jezdilo málo aut. Nebyl benzín – nebo ho spíše nebylo dost. Lidé na něj stáli několik kilometrů dlouhé fronty.“
Co na to místní vláda?
„Ta vydávala rozpis míst, kde budou dostávat benzín auta, motorky a autobusy. Každý typ dopravního prostředku měl svůj den a čas a svůj limit, kolik benzínu si může odvézt. Časem systém vylepšili. Lidi, kteří měli na benzín nárok, dostávali žeton. To je ale neodradilo od dlouhého stání ve frontách.“
Proč?
„Nejspíše nevěřili, že se systém bude dodržovat. V prosinci 2015 měl Nepál k dispozici 1/10 normální spotřeby benzínu. V důsledku toho se všechno výrazně zdražilo a zkomplikovalo.“
Jinými slovy, nedostatek benzínu ovlivňuje celý život v Nepálu – je to tak?
„Určitě! Mnoho věcí se prostě přestalo dovážet. I dostat naši pomoc k Nepálcům bylo hodně těžké – někdy dokonce nemožné. Také bylo zavřeno mnoho restaurací. Kuchaři prostě neměli na čem vařit – neměli plyn na vaření. Horší ale je, že stále chybějí léky! Šedesát procent léků v Nepálu pochází z Indie – a z ní se dovézt prostě nemohly. Lidé domů nedostali ani zrní pro slepice…“
Žádný benzín = žádné vaření = žádné lesy?
Uvařit si jídlo je přece hodně důležité. Jak to tedy Nepálci řeší, když nemají plyn?
„Docela šílené je, že ve městech kvůli nedostatku plynu na vaření začali lidé používat dřevo. To samozřejmě ohrožuje lesy a také kvalitu vzduchu. Říká se, že v Nepálu umře asi 7 500 lidí ročně na otravu – vzduch, který doma dýchají, když vaří na uhlí nebo dřevu, je prostě škodlivý…“
Co nějaké elektrické spotřebiče?
„To je alternativa pro ty, kteří si to mohou dovolit. V zemi, kde 25 procent obyvatel žije pod hranicí chudoby, je to ovšem velký problém. Ale ani těm, kdo si elektrické spotřebiče mohou dovolit, to situaci neřeší. Elektřina totiž neběží 24 hodin denně.“
Štěstí v neštěstí? Ono to jde!
Jak to všechno vnímají Nepálci?
„Je to zvláštní – a asi to bude znít jako klišé, ale já to tak prostě cítila – Nepálci se navzdory všemu pořád usmívají a ještě ti řeknou, že vlastně mají štěstí.“
Jak to?
„Protože kdyby k tomu zemětřesení došlo během týdne, kdy jsou děti ve škole, nebo v noci, kdy lidé doma spí, obětí by bylo mnohem více.“