Má být láska sobecká?

Jistý pár sledoval populární televizní talk show. Moderátorka živě řečnila o definici lásky a pak prohlásila: „cokoli láska rozhodne, musí být správně.“ Pokračovala: „Jestliže milujete, nemusíte se za nic omlouvat.“ Pak vyjádřila názor, že volná láska je vždy oprávněná a že manželství není povinné. Show uzavřela slovy: „nejprve musím milovat sama sebe, abych mohla milovat ostatní. láska má být sobecká.“ Obrazovka potemněla a nadešel čas pro večerní zpravodajství. Bylo plné zpráv o dálničních nehodách, vraždách, stávkách, politickém zákulisí a válkách.

Zprávy byly zakončeny lidsky zajímavým příběhem z nemocnice pro veterány. Reportéři zde zaznamenali několik rozhovorů s pacienty, kteří se již zřejmě nikdy nevrátí domů. Jeden starší muž vyprávěl o své manželce, která zemřela před několika lety. „Amputovali jí nohu. Pečoval jsem o ni devět let. Řekli mi, že s mým postižením to nemohu zvládnout déle než měsíc. Vydržel jsem to devět let. Byla to krásná žena. Každé ráno jsem ji zvedl, oblékl a posadil jsem ji na kolečkové křeslo. Když se její stav zhoršoval, krmil jsem ji. Nebyla pro mě žádným problémem. Bylo to devět krátkých let. Byla nádherná. Nakonec zemřela na rakovinu. Nikdy si nestěžovala. Úžasná.“ Starý veterán ani jednou nezmínil slovo láska, a přitom ji dokonale popsal. Nebyla sobecká. Jaký rozdíl v porovnání s předchozí definicí lásky!

 

Egocentrická láska, nebo láska sebedávající?

Egocentrická láska je normální – je to obvyklý druh lásky, který volí většina lidí. Egocentrickou lásku charakterizuje soutěživost, přístup „nejdřív já“, nenasytnost, podplácení, předsudky, dožadování se „mých práv“. Jdeme-li Boží spirituální cestou a jsme-li vedeni Duchem svatým, posouváme se od egocentrické lásky k lásce sebedávající. Nazýváme to proměňující láskou. Je to druh lásky, kterou je nejtěžší rozvíjet, ale přináší také nejvíce uspokojení. Není to jen mluvení o lásce, je to láska opravdovým činem. Tuto lásku přijímáme jako dar ze zdroje lásky – od Boha. Apoštol Jan píše: „Každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná. Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska“ (1. list Janův 4,7.8). Ježíš nás miluje věčnou láskou a milostí. Když zjišťujeme, co všechno pro nás učinil, zatoužíme odpovědět stejnou láskou a projevit ji i ostatním. Milujeme jej, protože On první miloval nás – a to bez jakýchkoli nároků a podmínek. Všichni potřebujeme být nesobecky milováni. Vědomí, že jsem milován, přináší upevnění vztahů, zdraví i uzdravování.

 

Nepodmíněná láska

Není těžké milovat přátele, rodinu, a dokonce cizího člověka, ale co láska k těm, co nás nenávidí a jsou na nás nepříjemní? Nemusíme k nim mít přímo vřelý vztah, ale stále je můžeme milovat pro Boha. Zkuste k nim ve svém srdci pocítit lásku a sledujte, co se stane. Ježíš měl všechny důvody nenávidět a odmítnout ty, kteří žárlili na jeho úspěch, pronásledovali ho, plánovali jeho smrt a nakonec jej ukřižovali. On však je i na kříži tak miloval, že se modlil: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí“ (Lukáš 23,34). Láska je centrem Ježíšova učení – zvláště ten druh proměňující lásky, se kterým máme problém se ztotožnit. Ježíš dává příkaz: „Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí“ (Lukáš 6,27). Všichni bychom měli být schopni projevit nepodmíněnou lásku. Třeba když máme depresivního partnera, který je zrovna nezaměstnaný a nepodílí se na práci v domácnosti. Nebo když naše dítě prochází vzpurným obdobím dospívání a křičí: „Nenávidím tě!“ Tuto lásku potřebujeme i ve chvíli, kdy nám náš rodič trpící Alzheimerovou chorobou říká: „Jsi na mě zlý a chceš mi ukrást peníze.“ Tyto situace testují naši schopnost trvalé lásky. Můžeme někoho milovat, i když to vypadá tak, že z osoby, která nám přinášela tolik radosti, moc nezbylo?

 

Láska je trpělivá

Jak můžeme projevovat lásku v našich domovech, s příbuznými nebo zaměstnanci, když s námi není zacházeno férově? V biblické „kapitole lásky“ se uvádí: „Láska je trpělivá, laskavá (...) Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne (1. Korintským 13,4–8). Představte si, jak velký vliv můžeme mít na rodinu a další lidi, pokud v každé situaci projevíme bezpodmínečnou lásku! Můžete vyzkoušet experiment: Vyberte si osobu, kterou nemáte zrovna v lásce, a začněte se k ní chovat laskavě. Projevujte jí lásku, věnujte jí svůj čas nebo peníze, pokud to bude potřebovat. A sledujte, co se bude dít. Zaznamenejte si pro sebe výsledek jako připomínku toho, že Bůh a láska mohou změnit lidi i okolnosti.

 

Učení lásky a kroky proměny

Většina z nás netuší, jak změnit naše vzorce lásky. Nevíme ani, kde začít. Jedna žena četla o milování druhých Boží láskou. Přiznala: „Nemohu milovat jako Bůh, není to možné! Jsou lidé, které prostě nemám ráda, jako mou sestru Sáru, která je na mě zlá. Proč bych ji měla milovat?“ Najednou v sobě uslyšela Ježíšův hlas: „Protože já ji miluji.“ A tato žena to pochopila. Od sobectví k nepodmíněné lásce je třeba jít krok za krokem. Na začátku sebestředná láska se postupně změní v sebedávající lásku, lásku ke všem, včetně našich nepřátel. Sobectví je nejběžnější základní příčinou problémů v manželství. Je také hlavním problémem ve většině rozpadajících se vztahů. Učit se myslet na ostatní spíše než na sebe
je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí, které můžeme učinit, abychom se stali zdravými a milující17 mi lidmi. Pokud toužíte po sebedávající lásce, zkuste začít následujícími kroky: 

 

Krok 1. Rozpoznejte svou sebestřednost, která vám brání milovat

Které z těchto faktorů vám brání milovat ostatní tak, jak byste měli? Zkuste přemýšlet o jednotlivých vztazích z minulosti, kdy tyto faktory ovlivnily způsob, jakým se dnes k lidem chováte.

– Jsem zraněný, mám zlost, jsem zahořklý, nepřátelský a v srdci uražený.

– Cítím se odmítnutý a nedůležitý. 

– Štve mne chování ostatních.

– Necítím, že by bylo nutné milovat lidi v mém okolí. – Nechci trávit čas s ostatními.

– Cítím, že druzí jsou pod mou úroveň.

– Má práva jsou porušována.

– Nemohu je přestat obviňovat, nemohu jim odpustit.

– Nemám čas být milujícím člověkem.

– Jsem sobecký.

 

Krok 2:

Přiznejte svou sobeckou lásku Řekněte Bohu: „Jsem naštvaný a zahořklý. Zlobím se na ________. Jednoduše nemám rád některé lidi a ve skutečnosti se nechci změnit. Zároveň však vím, že tento postoj je špatný.“

 

Krok 3: Modlete se k Bohu, aby vás zbavil sobeckého ducha

Napište modlitbu k Bohu nebo se modlete nahlas: „Tento člověk je součástí mé rodiny, Pane. Jsem na něj naštvaný. Obtěžuje mě, nerozumí mi a je na mě nepříjemný. Jsem rozrušený. Jak mohu milovat někoho, kdo mi tohle všechno udělal? Pane, prosím, sejmi ze mě mé špatné pocity. Zbav mne vzteku, hořkosti, pocitů nespravedlnosti a ublížení. Vím, že tyto pocity nepřicházejí od Tebe. Změň mne tak, abych miloval tohoto člověka, i když si to zatím nedovedu představit. Chci se Ti podobat. Chci milovat i nepříjemné lidi. Nezáleží na tom, co mi udělali, chci je milovat. Odevzdávám Ti všechny stránky mého života. Řekni mi, co mám dělat.“

 

Krok 4. Proste Boha, ať vám ukáže opak sobecké lásky

Poznejte a prokazujte odpuštění, laskavost, sebedávání, starostlivost, přijetí, projevy uznání a láskyplné činy. Pokud vás ochromí vztek kvůli tomu, že vám někdo ublížil, žádejte Boha, ať vám pomůže odpustit. Pokud jste spoutáni nepřátelstvím, žádejte Boha, aby poslal své mocné anděly a přetnul pouta nenávisti. Pak teprve se ve vás uvolní uzdravující síly a můžete být vnitřně svobodní.

 

Krok 5. Rozhodněte se pro sebedávající lásku k někomu, kdo vám ublížil

Řekněte: „Toto je má volba. Odpouštím _______, který mi ublížil. Budu se za něj/ni modlit. Toužím s ním/ní jednat s láskou a v duchu lásky.“

 

Krok 6. Rozhodněte se jednat v duchu lásky, i když je to proti vašemu cítění

Jakmile jste začali s těmito kroky, nezapomínejte milovat sami sebe: pečovat o své tělo, dbát na sebe, pít dostatek vody, cvičit pětaž sedmkrát týdně 30 až 60 minut, jíst hodně ovoce a zeleniny, myslet pozitivně, snažit se spát sedm až osm hodin každou noc a také trávit dostatek času na zdravém slunečním svitu. Jděte ven a zhluboka se nadechněte čerstvého vzduchu. Také nezapomeňte komunikovat s Bohem při čtení Bible a modlete se, abyste dosáhli naplnění Božích slibů. To vše povede k delšímu, zdravějšímu, šťastnějšímu a zbožnějšímu životu. Pamatujte, že láska přináší štěstí, štěstí aktivuje endorfiny a endorfiny pomáhají utišit bolest, omezují stres a aktivují buňky, které zvyšují imunitu proti chorobám a zpomalují proces stárnutí. Jste-li fyzicky zdraví, je jednodušší udržet si jasnou mysl a dobrý spirituální náhled na život, snadněji se rozvíjí zdravé rodinné vztahy a schopnost dávat najevo lásku těm, na nichž vám záleží, i vašim nepřátelům.

 

Převzato z knihy Johna, Millie a Wese Youngbergových Vyhraj život! – Běž vpřed, Advent-Orion, Praha 2015